Zlaté léto

Okna dokořán

a vůně trochu přecitlivělých dívek

zní loukou jako hejno závojů

letních nocí...

Dveře otevřené

všem mým intimním dopisům

které psal jsem u lesa s myšlenkou

pozastavit trochu čas...

Srdce uzavřené.

Komu dalas svou plavou hlavu

že už tě nevidím?

Neviděl jsem tě, a už je podzim...

Vzejdou z podkroví vůně kávy

a vlahé noci, kdy u hvězd líbala mě Múza

Okna dokořán

otevřu ti příští léto zas...