Noční můra

Svěřím svá slova tobě,
snad je neprozradíš.
Já dávno budu v hrobě,
ty mou důvěru nezradíš.

To tajemství, co mám,
vlastně neumím popsat.
Bojím se všeho, hlavně tebe.
I přesto, že tě vlastně znám,
bojím se tě potkat.
Bojím se všeho, hlavně sebe.

A přitom nádherní motýli,
lítají v mém traktu.
Oni cestu do mozku si probili,
dělají bordel, neznají taktu.

Můra žijící v kouři,
popíjí zteplalou vodku,
své bolavé oči mhouří,
sama sobě kope kopku.

Už nemůže stát, tak sedí.
Opírá se o stůl a bojí se.
Dne, který už venku slídí.
Ona tak hrozně moc bojí se.

Bojí se tebe,
její barevný motýle.
Bojím se tě,
denní, sluneční tvore.

Navždy tvoje
Noční Můra.