Přírodní romance

Příroda podorlických krás

V podhůří malebných orlických hor,
každičké poupě ladně rozkvětá,
na vršku šumí rozevlátý bor,
múza se tiše rájem proplétá.

Zelený smaragd hajních trávníků,
zářivou silou lákal laně příchozí,
nebeskou bání plují mračné povozy,
cesty se blyští pod kopyty poníků.

Hřejivá záře slunce zlatavého,
stvořena byla ze svitu opojného,
nebeský koncert modravého skvostu,
přivítal tisíce z hmyzí říše hostů.


Skaliska lásky

Pod skalou příkrou na louce mechové,
jelení stádo se jalo vodu píti,
ocúny v barvách slasti nachové,
pod sluncem něžným jak démant svítí.

Skaliska lásky ostrých břitů,
porostlé klečím borovičným,
odkryly taje horních světů,
v CDUR jen písní romantickou.

Střídá se rytmus a synkopa zvučná,
kamzíci hbití se k sobě ladně tulí,
veverka ve stromech ta dáma zručná,
oříšek svůj okusuje v půli.


Májové potěšení

Rozkvětly vonné konvalinky bílé,
ve stínu vzrostlých modřínů,
přinesly krásné jarní chvíle,
laskaly květy z jemných jasmínů.

Barevné vážky dechem čaroskvoucím,
mihly se hájem drahou svou,
sváděly letem srdcervoucím,
každičký samec hledal drahou svou.

Jen slastný nektar včelstev medonosných,
přilákal hejna čmelstev převýsostných,
romancí skolen hvízdal každý konipas,
přírodou nesl se jeho švitořivý hlas.


Podzimní esence nevítaných nápadů

Ze stromů listí žluté spadává,
strništěm sviští větřík hbitý,
sklizené pole rozkoš poznává,
potajmu shání větřík skrytý.

Sychravé odpoledne plné inspirace hbité,
skrápěné deštěm z výše nebeské,
brázdilo trůny božské krásy svaté,
laskalo bílé křídla anjelské.

Vášnivá síla západního proudu,
svištěla dechem rozeverné spásy,
čeřila na rybníce blankytnou tož vodu,
svedena serafem neskomírné krásy.