Anotace: Báseň, kterou jsem napsala na začátku jednoho vztahu, který byl příliš komplikovaný sám o sobě na to, aby obstál v tak proměnlivém období života. Takovej slovní průjem pod tíhou emocí :-)
Jsme jenom dva
Máme stejný rozpětí
křídel
Ale já mám jiný peří
co voní
A to tvoje se páře
Tajně brečím do polštáře
A ty nevíš
Asi se bojíš
Já nevím
Trochu se stydím
a bojím
že Tě ztratím
Všechny mý tajný přání zhatíš
až se vytratíš
Zmizíš
Rozplyneš se
jako pára nad hrncem
Jak zmrzlina v létě
roztaješ se
Protečeš mi mezi prsty
Na písku nepostavím hrad
Tak pojď
položíme první cihlu
spolu
Pak druhou
s odvahou
třetí, čtvrtou a pátou
a budem stavět dál
věž z lásky
Přestanem věřit lžím
a uzavírat sázky
ptát se
bát se
Vzlétnem
Spadnem
Zlomený křídla pofoukáme
a pak znova
Zeptáme se na cestu?
Možná
Važ slova