Pohled

Najednou jsi vzdálená a stíny co zbyly
mě neděsí, i když stesk vzpomínky sílí.
V tom stesku obraz tvůj v tisíci barvách duhy
zvláštní, když duše váže kolem srdce stuhy.
Každá ta stuha je krásnou vzpomínkou času
až čas dá každému okamžiku s tebou nevšední krásu.
Zní melodie, nad ní Amy v synkopách topí svůj žal
milování, kdy ruce tvý, daly vrcholům svatý grál.
A nad tím vším tvůj úsměv a motiv starýho blues
blues, který každé vzpomínce, dal mýho srdce kus.
Přesto se usmívám, jdu a nelituju jediné vteřiny
ve které s tebou volným pádem, jsem letět směl celé hodiny.

Jeník nevšednímu děvčeti.