Anotace: aneb jak ztratit pro jemnocit smysl
Chtěl jsem,
Chtěl jsem být,
Být tvým světem rád,
proč jsem nezapomněl na tvou tvář?
hloubavou, klouzavou,
v dlaních svých tak nevinnou?
Smím, mohu, prosím?
Zazpívat Ti?
Dnes.
Jenom trochu,
Jenom v noci..
A
Růžovou tkanicí,
Prokřížit svět žijících,
Tam nade mnou,
Kde skály řvou,
Pro jednou nechat rozsvítit,
Tu hranu vše tavící,
A
Pak
Jenom,
Skrze smích, vzdálený,
To všechno dneska ucítím,
To všechno dneska musím mít,
Jinak budu zvrácený,
Stejně jako Marek Ztracený..