Procházka

Procházka

Nabízí se otázka:

Posezení v kavárně

nebo společná procházka?

Ani jedno nezní marně,

přesto podnik méně valně.

Kráčet cestičkou podél vody,

nikam nespěchat, dát se do pohody..

Opatrně při zastavení nad lučními květy,

které voní záhadně sladce,

polohlasem říkat připravené věty.

Věty, které plodí samo srdce..

Věty, které unáší hlavu v lásce.

Věty, které nechávají andělské zvonky v hlavě znít,

věty, které nutí tě stále bdít.

Nepozorovaně dotknout se její ručky.

Ale lehce, jen tak prstů konečky.

Kdyby ukázalo se, že dívka dotek nechce,

mohla volně uhýbat..

Nebo naopak kontakt tvůj uvítat

a prsty své s tvými nechat prolínat..

Pak se můžeš hluboce a dlouze dívat jí do očí

až se ti hlava zatočí..

V tu chvíli je jasné, co se stalo,

Amorovo zasažení vaše nitra protkalo.

A dřív než si sednete,

„mám tě ráda, mám tě rád“ si řekněte.

Krásně se vám s těmito pocity bude žít,

nenech si tuto krásnou chvíli nesmělostí vzít.