Anotace: ..
Jsi pohlcující nocí
bez které tu není den
jsi slunce zářící
v mém srdci
a já trpím úpalem
Jsi občas bolest
a vždy její vyléčení
vrchol jak Mt. Everest
já horolezec bez vybavení
V mém srdci je tě plno
jako v Praze věží
jako v Praze střech
Má mysl si tě
často střeží
tep pak běží
s větrem na zádech
Tvé oči jarní hlíny
lapou mě do pavučiny
a rety tvé pohřbívají
pochyby
hned při zrození
Jsi mých smyslů probuzení
Naprosto úžasně jsi vyjádřila své pocity :)
29.05.2016 16:18:29 | Lost in reality
Tak klobouk, lano a hurá do Pahy na věže :-))
...ne, je to moc krásný vyznání...fakt pěkný...:-)
27.04.2016 08:59:29 | Mácha
Díky, ale asi to trochu mělo znázorňovat i tu nejistotu a občasnou bolest která je s láskou mimo jiné spojená. Protože horolezec který by chtěl zdolat Mt. Everest bez vybavení.. To je čiré bláznovství, stejně jako hřát se ve slunečním svitu s úpalem ;)
27.04.2016 09:15:01 | Lioness
v protikladech letíme pře hranice všeho,když křídla nám rostou po polibcích s brzkých ran...jsi nemocná :-) po lásce
17.04.2016 22:47:57 | Danger
Jo nááádherná, fakt, teda mu záááávidím ...na rukou by tě měl nosit a plnit ti přání dřív než je vyslovíš, za takovýhle vyznání...
13.04.2016 19:04:59 | Mácha
...ten kluk je šťastnej, víš to?
tak, aby ti oplácel stejnou mincí
páč, jestli ti něco provede,
tak si ho najdu a majznu ho po palici
jasný?
:D:D
29.03.2016 15:12:26 | Loveless
...Přenádherná báseň šťastně blahého vyjádření :-) ST. :-)
29.03.2016 10:44:36 | tvořilka