Óda na Měsíc

                   Hle, Luna

                   ta básníky vzývaná

                   večerní kočovnice

                   po nebi putuje

                   studeným okem vše sleduje

                   poslouchá vytí vlků

                   mezi mraky se schovává

                   lidem pokoje nedává

                   neklidné myšlenky vzbouzí

                   Poutníku bledý

                   už jdi spát

                   zítra zas budeme hrát

                   nebeský škatulata