Už...

Už...

...jen pár nocí, stýskání,

však vědomí co zahání,

smutek, který oba známe,

ve chvíli, kdy sobě dáme,

polibky, v nichž roste touha,

kdy nestačí jen chvíle pouhá

a svět se krásným náhle zdá,

když oddaní jsme oba dva,

dotekům a objímání,

kterým nikdo nezabrání,

u lesa,  kde rosa voní,

rychlostí divokých koní,

láska splete naše těla,

ta průzračná a krásně smělá,...

s ní smíme dávat,také brát,

dloouze, něžně ....milovat.