U tří

Pohozenou zřel jsem v kráteru
měsíčním zde, něčí kytaru
kvůli ní jsem v pěkném maléru..
nej- z lunárních jmen - U tří barů

má tahle díra, to je snad sen
kam jsem se dostal, sám nevím jak
chvění strun nevydá ani sten
zvuk se tu nešíří jako pták

a když zvedl jsem ji z prachu - dík!
zaslechl jsem, nejspíš podiven
- somnambul byl se mnou okamžik
zahrál a nechal samotnou jen!

to se mi jenom zdá, hraju dál
neslyším nic, štípnu se, zda bdím
bolí to, proč bych sám sobě lhal
U tří barů, střízliv prozatím