Anotace: @&@
BLUDIŠTĚ
kličkuješ
před sebou
před druhými
před osudem
slalom bez pravidel
umění zahnout právě včas
než jednou zjistíš
že z každé zatáčky ti nadbíhá
tvůj vlastní šklebivě zkroucený odraz
a únikový východ
z bludiště číhajících zrcadel
otevírá
jen milosrdenstvím nabroušená kosa
Praha, 9.8.2016
https://www.youtube.com/watch?v=AP_CSQgBPpQ
Vona se kosa přeceňuje, záleží totiž na nabroušení...;-)či naklepání...
18.08.2016 11:35:04 | básněnka
...kéř má kosa někdy lepší náladu a není tak nabroušená :-)) :-D*
09.08.2016 20:26:19 | Frr
Domnívám se, Jiří, že tahle kosa netrpí žádnými náladami a není to ani její vina, že se s ní dřív nebo později osobně pozdraví každý z nás – dělá jen svou práci, dělá ji svědomitě a navíc s doživotní zárukou :-D
10.08.2016 11:29:01 | Amonasr
Jen smutné, že si ten únikový východ spousta lidí příliš brzy v současné době hledá sama a uniká bludišti číhajících zrcadel posledním možným způsobem.
Čím víc si člověk podobnými myšlenkami na smrt a na nemoci zabývá, tím víc jako kdyby se mu hrnula smrt do cesty...
Proto lepší na podobné věci nemyslet ;-), ačkoliv ono se to řekne, když je toho všude plno. Když jedu hromadnou dopravou a poslouchám rozhovor několika důchodců, tak neslyším celou cestu nic jiného, než kde mají levnější prášky, na jaká vyšetření jdou, jaká mají za sebou...
Nevím, jak na tom budu já v jejich věku, ale raději si užívat života dokud to jde ;-).
09.08.2016 16:55:44 | Kubíno
Díky, Kubíno, za Tvé empatické vnímání a znělou reflexi:-) Podobným únikovým východem zmizelo za ta léta ze života několik mně blízkých lidí, i když jistě každý z nich měl šanci najít jednou skutečný, nikoliv pouze únikový východ, protože v tom jejich bludišti nepochybně byl, jen ho třeba zrovna neviděli. Utekli tak před svou vlastní bolestí, kterou už nedokázali snést. Vždy mě to hodně zasáhlo nejen mou vlastní bolestí, ale chtě nechtě i vnitřními výčitkami vůči nim, že zvolili únikovou cestu místo třeba i hodně nesnadného hledání té, která by fatálně nezranila jejich nejbližší. Jenže nikdo nemá právo soudit – co kdo z nás ví, co bychom dokázali unést sami… ;-)
Pokud jde o onu kosu v tomhle textu, sám ji nevnímám jen jako dobrovolné rozhodnutí, ale šířeji – někdo může v takovém bezvýchodném bludišti setrvat desítky let až do přirozené smrti, která ho vlastně vysvobodí z utrpení, které si někdy přivodil i sám těmi předem marnými útěky před sebou samým… Utíkat před sebou se zkrátka nevyplácí… ;-)
10.08.2016 11:26:41 | Amonasr
..:-))...kličkuji...https://www.youtube.com/watch?v=R0p-GM7UYbA
09.08.2016 15:47:47 | bogen
:-D Tohle kličkování naštěstí není tak nebezpečné – tady hrozí maximálně facka a ta za podstoupení tohoto rizika jistě stojí ;-))
10.08.2016 11:24:49 | Amonasr
Myslím, že "kosa" může klidně zůstat, kde je :-), myslím, že se jí Amonasr ani trochu nebojí, protože Bludištěm bloudí přece někdo jiný, on ne :-)!
09.08.2016 11:52:35 | Fany
:-D Díky za důvěru, ale bůhví, jak to doopravdy je... ;-)) Původně to bylo v "my" formě, ale nechtěl jsem do toho nikoho tahat s sebou bez dovolení, tak jsem to přepsal tak, aby si každý mohl svobodně vybrat.... ;-))
09.08.2016 12:09:38 | Amonasr
Hezké, jen bych to dal do "filozofické", příliš to nezapadá do běžných "romantických" představ. :-)
09.08.2016 11:30:29 | Lighter
Právě proto jsem to tam dal - aby do dostalo i nějaký jiný kontrapunkt... ;-))
Ty chlívečky mi tu občas připadají trošku jako nápověda pro děti z mateřské čtenářské - "Jak to ten autor asi myslel? Mám se chtít smát (humor), přemýšlet (filozofické), nechat si naskákat husí kůži (horor) atd." A jelikož si občas rád zakličkuju, dal jsem to tentokrát do romantických, třeba se někdo u toho i zasní... :-D
Díky tedy za to, že sis to zaškatulkoval sám jinak - nic proti tomu nenamítám, ba právě naopak ;-)
09.08.2016 11:41:10 | Amonasr
..prosím jiný závěr...musí být i jiný východ bez kosy...
09.08.2016 11:06:31 | JSJ
:-D To nemůžu - tohle bludiště už jiný východ nemá. Zkus to číst třeba tak, že nejde o tu kosu, ta jednou milosrdně otevře poslední vrátka každému z nás, ale spíš o to nevběhnutí do pasti podobného bezvýchodného bludiště... ;-) Možná se naučit ještě obratněji kličkovat...? ;-)) Asi ne - jistější je myslím zvolit alespoň občas trnitou přímou cestu... ;-)
P.S. Běžně nerad konkretizuju nebo rozvíjím své texty, ale Tvá srdceryvná žádost mě přiměla k dalšímu zamyšlení ;-) Koneckonců můžeš i Ty a třeba se na rozdíl ode mne nad tím zbloudilcem slituješ a nějaký další únikový východ mu pomůžeš najít - nemám nic proti tomu, nejsem až tak krvelačný... ;-))
09.08.2016 11:23:54 | Amonasr
Jsem v bludišti, neznám východ, teď vím, že pokud ho najdu, čeká tam ta kosa...naběhla jsem, přestože jsem skoro vždy šla po těch příkrých cestách, ale i Ty mohou vést k bludišti...hledám světlo ve tmě..
10.08.2016 08:16:25 | JSJ
Ale tak přece nemluví ten, kdo kličkuje sám před sebou ;-) Tohle bezvýchodné bludiště se Tě tedy netýká. Do toho Tvého, do kterého může zabloudit každý z nás (a také na kratší nebo i delší dobu občas nejspíš zabloudí) mívá kromě nouzového i skutečný východ. Věřím, že ho dříve či později objevíš, a moc Ti to i přeju :-)
10.08.2016 11:23:22 | Amonasr