Anotace: O dnešním dešti..., ale i o těch ostatních. V životě.
Pláč
Prší a zatím tak zlehýnka
líbají kapky krmítka
pro hladové lidské chtění
když nebe pláče v rozechvění
Pro květiny a pro lidi
vždycky mu tiše závidím
že má dost kapek pro náš svět
a tolik síly je roznášet
Některé voní jako moře
jiné jsou sladké po medu
ze všech je cítit bludný kořen
Už neprší? Tak tě povedu.