Svoboda

mé doteky tě k spánku ukonejší
hlas vhoupá do snů
kde jednorožci šíje sklání k vodám

tam korytem řeky něhy tvé se mohu stát
bys plynul ve mě
mocným tokem svým
srdcem mě hřál
v dobách, kdy ledy její břehy sevřou


okovy tíhy pochybností
rozdrtíš silou paží svých
jenž v objetí laskavém udrží mne celou


pak mohu na křídlech
radosti té se vznést
s svobodou orlů
až nad koruny stromů
k vrcholkům hor, pak společně se nést


pohledět do tváře
měsíčním prstenům
neboť ti jediní
spojili nás svým poutem ...