Ve vůních

svým dechem hladíš mne po tvářích
očím jasu víc
pak nahá vcházím
(ta vůně citroníků)
hvězdičky droboučkých květů


po hmatu koupu se
v tajemstvích opojných silic
tisíce světů



chvěješ se lehounce nad zemí
srdcem i tělem
těch co hojí
chci přijímat tě
Podobojí


teď rozproudíš ve mě své
tělo i krev
světlo tmou míchá
to srdce tvé v kůži mé dýchá
a vím, že nemusím se bát
i nohy tvé, při mě budou stát


Jsem v tobě
když svítá...