Lotus

Přicházím k jezeru,
vlézám si do něj,
vodou si nechávám zaplavit tělo,
mokrou dlaní prohrábnu vlasy.
Náhle připlouvá lotusový květ,
hledím naň v bledém úžasu.
Vždyť na jezeře nic nebylo,
přesto se naráz zjevil.

Potápím hlavu svou
pod vodu modravou,
držím dech pevně ve svých plicích.
Vynořím se, nadechnu,
zahledím se na nebe.
Květ tu se mnou stále je,
nehybný, strnulý.
Štěstí, že mraky
na nebi ho neminuly.