Pokoj v duši

Kousek náplasti
z něhy a lásky
hodilo by se
kdyby nebylo
smuteční pásky
na očích

život se protočí
divila bych se
kdybych sbírala
jenom květy
bývá i klokočí
tak nepláču potají
a nezatínám pěsti
štěstí
to prý přijde
tak nějak samo
jak už je známo
dávám batoh na záda
a vyrazím
ale kam?

Jemu naproti
přijde
když ho nečekám
půjdu kolem vody
poslouchat
co říká
a co listy zlatavé
šeptají
snad potkám ho
půjde se mnou

dny naše se protkají