ARDEA
..chybí mi tvůj stín
a v očích zapomnění
a pohled do očí
co se tak často mění..
a ústa duhová
a vlasy z kopretin
tak často skrývaná
tak kdo bych vlastně byl?
a tisíce dotyků
který se v noci ztrácí
a spánek hvězd
a tisíce hořícíchpolí
a měst..
a rána bílá
a oči v zapomnění
jak vrána bílá
co se tak často mění
a pohled do neznáma
a krásná a neznámá
co jednou život
skutečnost ve sny změní..
To víš, spíchnul jsem Jí šaty narychlo a vožralej.. Já nemluvím teďka vo gramatice ta mě trápí nejmíň. Ale tak strašná přece není, já to myslel přece lobotomicky a elementálně, ty hořící pole a města.
Žádnej dým tam nebude, samozřejmě. Vona je dost holografická, já sice nevim do jaký míry, a je mi to i 1, takovejch je tady spousta, stačí je jenom vnímat. Je vlastně podobná duchu Cátovi, ze kterýho se každej směje! Prej Duch Cát neexistuje, já vám dám, bando primitivní a nevymáchaná! Ale na Cáta je čas. Máte Vojáky? Ti padnou jako 1, Bohužel.
Ježíš není ozbrojený ani Slovem ani Písmem a ty triky s rybama, no to u nás umí každý dítě. A Marja už byla v tom, To ví i ten Duch Cát.
Takže trochu přitvrdíme, už je to tam, DÉŠŤ BUDE PRŠET NA VOJÁKY, příjemné čtení a dobrou nócku přeje Nakladatelství Milík InterGalaxy..
16.12.2018 03:19:08 | milík
Ježišimarja! Ta je přímo děsná. Ale jako do básně, je voháklá pěkně. To jo.
15.12.2018 01:47:00 | šerý