Oriola
Skleněná panenka
nejmenuje se Oriola
ani není moc ze skla
všichni jí nevidí
Máš ve vlasech vítr
však slova kamenná
jak rány snášející
k Zemi
Máš v očích Slunce
a v něm stíny
jak orlové
nebo jako supi
Máš v rukou déšť
z nich vláhu rozdáváš
je-li však čistý
Nikde napsáno není
Máš teplé ruce
však v něm je bouře
jak moc bych chtěl
Aby se utišila
AV. 2019
Zbývá už jen, co má v klíně,
Hoří? Studí? Nezebe?
Snad jej nemá ještě v plíně...?
To si však nech pro sebe.
:-)
02.02.2019 23:52:18 | Špáďa
Odyssea
už mi neříkej nic nepiš
jsi bledá jak..
celá Oriola
já ho nemusím mít..
testament nebudu psát dneska
jak hledím v Oriolu
ani nikdo neví..
Polož mě na dno kostela
až budu odcházet
vedle mě svíci
Popelky střevíce z Lásky
a černým plamenem
a panenkou bílou
takhle jsem žil..
a napiš mi na rakev
až bude zas léto
napiš mi červené vlasy
a na rukou sbohem
napiš mi mé jméno
na nějakou duši
a napiš mi do očí
že jsem to byl já..
Milík 2019
17.02.2019 00:07:38 | milík