Anotace: pocta R. Magrittovi
jednou až tlakové vlny
zdejšího panelstory
rozflákají taky
mé zamilované okno
"doma"
v devátém patře
skajskrejpříku
posbírám jeho střepy
a slepím je v klidu
někde pod mostem
jako puzzle
otevřené krajiny
modrého nebe
nad zelenými vrcholky
Šáreckých stromů...
nebe je modré pro každého ... kdo vzhlíží k němu ... má domovino ... rozevři náruč svou ... jsem tulák životem znavený ... nemaje peřiny ... ty rádo přikryješ mne svou ... úsměv.z.
03.03.2019 11:09:51 | zdenka