M I K R O R E V O L U C E

M I K R O R E V O L U C E

/Nonsolomóra/

 

 

hoří

  prší

 

jsem vrtule struny

  koule na provaze

 

pes svého pána

  příčestí pitomé minulosli

 

sklenička blbé vody

               šedá fronta

   olkuzní přátelé

 

vrtule na Berlín

      úzké hrdlo

           prolhané sklenice

 

pivovíno po kapsách

     hudba přítomnosti

 

červená čára

     stvořená pro zvíře

 

s větrností v krvi

 

klávesa

   cákající se v rybníku

 

slimáka Imáma

       který lítá

   po červeném nebi

 

svítící šváb na stěně

    Óžerova spektroskopie

  duše černého lesa

 

ušní bubínky

      mikroambulance

 

plivnul si do strun

   zahrál Nonsolomóru

 

most přez řeku Fiume

       porozumění

           na hladině Ultrament

 

sepsaný zaživa

      okolo pole

              polohoří

 

nebe je černé a propadá se

  přítomnost mě visí

      jako dítě z vody

ze které pijí smrtci

                        pískají si

          na černé prsty

 

černou barvou

           píšu dopis

  nebo krajinou

        lettero italskou poštou

 

nebe se

     nikdy neotevře

 

a spánek rozumu

     vyvolává příšery

 

měnili své tváře

         házeli kostkou

 

měnili osudy

        kostkou byli oni

 

na otevřené nebe

    netřeba se dívat

  jak na otevřené ryby

 

a  z  vody  jde  hlad

   a myšlenky

              nenásledují činy

 

že tě nebaví svět

    na hladině Ultrament

                    ale není

                               jiný..

 

po podlaze dálnice poznání nepoznání

 

čím jseš rychlejší

                  tím jseš dál

 

ale já je budu

        následovat

 

jak dítě osud

     ve svých stopách

 

vyhrálo mě zvíře

                  v tombole

 

příběh začne koncem

 

          jakoby se

              opravdu stal

 

 

 

poslední odpověď

 

miťuli je

         láskou hladovou..

 

 

 

 

AV 2019.