Obraz

Jen malá představa stačí,
do obrazu se zasnít lehce,
zrakem srdce duše kráčí,
ve stopách malířova štětce.

Poklidnou náladou letní ulice,
poledním vedrem dlažba se tetelí,
dvě slunce nad dveřmi culí se,
každým dnem, všedním i nedělí.

Příběhy šeptá vánek tajemně,
z Malostranských povídek osudů,
národ jak připíjel sobě vzájemně,
zlatem českým, pokladem ze sudů.

A životy lidiček těch, všední se zdají,
nesou si příchuť minulosti,
s nadějí osudů svých se ptají,
co bude potom? . . .
Raději nevědět, svět končí v šílenosti.