V šeru
V šeru
V šeru kvítek ztrácí krásu
V šeru krásu zdobí třpyt
V třpytu rána kvítek září
V září stromy zdobí stáří
Ve stáří tvář zdobí úsměv
Ve stáří se tváře ztrácí
Ve tváři se zračí krásy
myšlenek.
V myšlenkách se ztrácím tiše
V tichu hledám dávný sen
V tom snu se já
spokojeně
zachumlávám do tvých něh.
Ráno mě zaskočí
nepřipravenou.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Takový hodně zvláštní, jako bys nevěděla, jak uchopit to, co chceš napsat. Napřed jsem si myslel, že nový řádek začínáš tak, jak předcházející končíš (a v druhým řádku máš chybu), ale to vydržíš jen chvilku a přeskočíš na jinou "techniku". Nevím, jestli každé slovo (když už nerýmuješ), má nějaký význam (přiznávám, volným veršům nerozumím, ale předpokládám, že jsou volné proto, aby každé slovo mělo svůj smysl a nebylo svazováno nutnosti rýmů). Nu, ale přinutila si mě přemýšlet a i o to jde, za to tip.
20.05.2020 14:19:09 | praetorian