První pusa

Netrpělivě čekajíc jako malé dítě,
Myslíš, že zvládneš polibek hbitě,
Jen odhodlání ti chybí,
S ostychem snad zmizí.

Držíš svou vysněnou něžně za ruku,
Cítíš jistotu, když jdete po krůčku,
Podíváš se na ní, ona na tebe, červené líce,
Dnes vy dva spolu, netřeba říkat více.

Nervozita ti tvou odvahu svazuje,
Hlava ti však již představy maluje,
Jak ona svou nožku pozvedne výš,
Jak sladký dáš polibek, to nepovíš.

Dovedl jsi ji domů, je to tady,
Krásný den, bez jediné vady,
Oči upřené, dotyky něžné, jen mlčíte,
Najednou po tom všem, jakoby nevíte.

Úsměv, červené tváře, zvednuté obočí,
Snad se jí z tebe hlava zatočí,
Už se loučí a chce asi utéci,
Z této chvíle jak štika vyvléci.

Však chytl jsi ji pevně a přitáhl zpět,
polibek jsi jí vtiskl, rozkvetla jako květ,
Pak jsi utekl, schoval se na prvním rohu,
Nevšiml sis, zda zvedla při polibku nohu.

Ale co! První polibek, to přeci umíš,
Co to nezvládají, těm moc nerozumíš,
Tak neváhejte, krásná je ta pusa první,
Zvládne každý pán, i ta správná paní.