Větvička jmelí

Na větviče sníh sedí
a pomalu padá z nebe
které libuje si v šedi
a za límcem tuze zebe

Utrhl jsem větvičku jmelí
jíž zavěsím do pokojíčku
jak letitá tradice mi velí
až zapalím malou svíčku

K větvičce cestu si klestí
ať potká nás mnoho štěstí
to nám celá rodina popřeje

Oblečení se na šnůře suší
zebou nás zmrzlé obě uši
ale oheň v kamnech zahřeje