Zahradou
Zahradou
Anotace: napsala jsem ji své holce, kdyz me podrazila
Zahradou mrtvou jednou spolu půjdem,
tam kde je věčná noc a nikdy nezačína den,
Potoky jak černé stuhy zemí protékají,
půjdeme tam, kde mě všichni znají.
Neplač má lásko, tady nemaj slzy,
Chtělas žít věčně a teď tě to mrzí?
Všichni co tu jsou budou k tobě milí,
komu by vadilo že jsou napůl shnilí.
Bezedné propasti jsou jejich oči,
nikdy se nevrátí, kdo do nich skočí.
Nikdy se nevrátí, jako má důvěra,
Kam mizíš má drahá? Vpíjíš se do šera..
tam kde je věčná noc a nikdy nezačína den,
Potoky jak černé stuhy zemí protékají,
půjdeme tam, kde mě všichni znají.
Neplač má lásko, tady nemaj slzy,
Chtělas žít věčně a teď tě to mrzí?
Všichni co tu jsou budou k tobě milí,
komu by vadilo že jsou napůl shnilí.
Bezedné propasti jsou jejich oči,
nikdy se nevrátí, kdo do nich skočí.
Nikdy se nevrátí, jako má důvěra,
Kam mizíš má drahá? Vpíjíš se do šera..
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Zajímavá představa takové zahrady, díky fantazii s popisem víš si rady. Umíš krásně přeměnit pocit rozervanosti na barvité líčení, které dává nahlédnout do tvého vnitřního světa.
01.01.2021 02:41:46 | Z nitra