Anotace: sonet, inspirovaný skutečnými událostmi, zobrazující jak krásná ironie se může schovávat v jednoduchých věcech, když se nad nimi dostatečně dlouho pozastavíme
Já netušil, když řezal jsem,
kovovou růži z plechu,
že ironií ochuzen
stát budu bez úspěchu.
Že dar, jež měl být darován,
mi v rukou trne stále,
a i když s láskou tvarován
chladem on sálá dále.
Stejně jak vztah, co pečetila,
i její vazba k růži byla
jen a čistě vnější.
A tak ze studené imitace,
k básni vnikla inspirace,
co snad mne ukonejší.
Ač bez vůně a chladná
kouzlo v sobě skryje,
cesta nemusí být snadná,
kéž jiné srdce rozehřeje...
Hodně štěstí, Samto :)
24.02.2021 19:44:09 | Emily Říhová
Mají ducha, tyto tvé verše, ráda jsem přišla, a ta růže se ti povedla, vidět, že tepaná zkušenost nepřichází bez bolesti.
24.02.2021 10:33:27 | Vivien
Jemná romantika na mě dýchla z Tvé básně.
..ST..
16.02.2021 23:03:28 | Jaruška
Pro lásku..která otevírá vše
i tvořivost ducha..
každý list tepaný..
byť z kovu, tak láskou tvou dýchá.
Krásná je.
Třeba jen, na tu pravou čeká * ST ;)
Měj pěkné dny Samto
..už jsi tu dlouho nebyl.
14.02.2021 12:48:27 | jenommarie
nádherný komentář, ostatně jako vždy :3 děkuji moc za přání, velice si ho cením a snad budu opět trochu aktivnější ;)
14.02.2021 14:04:14 | Samta