Miluješ mě?

Miluješ mě?
Po bílé cestě, černí koně se ženou,
Ve zmrzlé trávě, pod sněhem
na modrou pomněnku s klapkami na očích zapomenou.

Dusotem kopyt, tím stádem koní,
vrhám se bezhlavě, do trávy pro ni.

Chtěl bych ji zachránit,
kočár jsem nechal stát,
Ku retům přiložit,
polibkem rozehřát.

Nemohu dopustit,
to jarní kvítí,
Nechat je uvadnout,
samotné v síti.

V té síti ledové, bez lásky, bez vděku,
samotnou na všechno, lapajíc po dechu.

Vzal jsem ji na chvíli,
Ve víře na zázrak,
pod svoji ze srdce,
krvavou košili.

Košile krvácí, ze psance, štvancem,
Z pomněnky, růže květ,
Byť slepým stanu se,
chtěl bych znát odpověď...