Anotace: ..."Den vhodný k umírání"...název básně Jana Skácela
Když prsty tančí
Na nábřeží Radbuzy,
rostou platany.
Za mrazu jsem pod nimi
kupoval jedlé kaštany,
do dlaní pro zahřátí.
Do dlaní, pro zahřátí,
teď beru už jen ňadra žen
a stále trpím závratí,
když prsty tančí v úvrati,
jenž patřívala komusi,
co vědět o tom nemusí,
že v tichém stínu spleti řas
pozpátku nám běžel čas
a nechtělo se z postele.
Když nechtělo se z postele
a srdce tloukla nesměle,
já četl jsem jí Vaše básně.
Dnes netluče už nesměle
mé srdce láskou zvrásnělé,
však znovu čtu jí Vaše básně.
Ač srdce bije, jako zvon,
co kdyby to byl právě on.
Ten den vhodný k umírání,
jak psal jste…Jane Skácele?
Děkuji za milý komentář i připomenutí čehosi, co dříve stálo nejen za pusy.:)
10.03.2022 09:08:38 | blues
obzvláště jsem si užil
to místo
o nevědomosti kohosi
při Tvé ,,hře,, s ňadry
a den vhodný k umírání
mi taky dlouho ulpí v hlavě
nebojíš se slov
a umíš je citlivě použít
rád jsem četl
07.01.2022 10:50:16 | piťura
Volba z nejlepších...zajímavé pojetí...vzetí...
31.10.2021 15:40:06 | cestadolesa
...jak napsal J. Seifert:“ Kdo by neměl rád toto počítadlo lásky!“...děkuji za nahlédnutí.:-)
01.11.2021 08:04:00 | blues
Za mužné mi přijde a fascinuje pojímání ženských kaštanů
Tak rád bych jímal plné prsy žen…
Když odhlédnu od mužský velmi podnětných momentů i vizí
Tvá slova jsou v metaforách nesmírně křehké i krystalicky čisté
Máš můj obdiv za ztvárnění i způsob kterým na něžnosti umíš nazírat
Marty alias kudláček
31.10.2021 13:04:48 | kudlankaW
Víš milý blues, pan Skácel je má srdeční slabost. A teď, po přečtení tvé básně, bych si tak, tak velmi přála pozpátku běžet čas, vlastně bych ani nechtěla běžet, šla bych zvolna, klidně, nezadýchaná, postála bych si, třeba u stánku s pečenými kaštany, ach ano, vždyť to všechno ještě můžu. Děkuju, za tvé nenásilné pošťouchnutí nás, co občas zapomenou, že stále je tu mezi námi ono co kdyby. Tak aby to byl ten příjemný a trochu s černým humorem řečeno ten vhodný, vždyť kdo by neznal, tady a teď se rádo říká. Ale u pana Skácela jsem vždy klidná, tichá a smířená. A u tebe jsem si také ráda pobyla, moc hezké verše blues.
20.10.2021 14:29:55 | Vivien
Děkuji ti Vivien za hodně hezký komentář, nejvíce nahlížím do Metliček, méně do antalogie Květy z nahořklého dřeva, víc tu od něj ani nemám. Právě v Metličkách jsem četl báseň Den vhodný k umírání. Ano, je ještě to, co myslíme, že už není (Za ruku drž mě). Přesto je to krásná myšlenka, že každý z nás by měl mít možnost, si ten den vhodný k umírání, vybrat...že pane Skácele..:-)
21.10.2021 08:45:52 | blues
Pro pana Skácela
dny vhodné k umírání
čtenáře k životu
slovem ku slovu
pozvedl jsi svojí básní.
Moc pěkná milý Bluesy.:)
18.10.2021 11:26:07 | jenommarie
Promiň Maruško, přehlídl jsem tě jako krajinu, na vhodný den máš ještě čas, děkuji ti za hezký komentář...:-)
01.11.2021 12:33:47 | blues
:) vůbec nic se neděje a děkuji za milý vzkazík bluesy..pěkný den přeji
03.11.2021 14:43:40 | jenommarie
V tvých textech je vždycky něco, co musím obdivovat. Možná to přichází s věkem a s tím vším prožitým, tak snad se jednou taky dočkám. :)
A psát s rozvahou...tak to je něco, co taky neumím.
Díky za toho Skácela.
Vyzrálý a hezký text:)
17.10.2021 13:32:15 | Dreamy
Moc děkuji Dreamy...umíš psát srdcem, to je víc, než psát s rozvahou.:-)
https://www.youtube.com/watch?v=HMCk2Ri0DmQ
17.10.2021 16:06:10 | blues