Andělé bez křídel.

Když andělé svá křídla ztrácejí

v srdci hlubokou jizvu máš,

po krásné noci dával si lásce naději,

leč další krutou ránu dostáváš.

 

Když andělům jejich křídla schází

a vznést se vzhůru nemohou,

společná místa kde byli jsme nazí,

v tichém něžném spojení nás dvou.

 

Když andělům slzy kanou

a stékají jim po tváři,

ty teď nemáš navybranou,

než schovat svou tvář v polštáři.

 

Když andělé vznést se vzhůru nemohou

a po zemi kráčejí teď bosí,

velká vzdálenost dělí je s oblohou,

těžké břímě na svých zádech nosí.

 

Pojď a podej svou pomocnou dlaň,

propůjč jim křídla motýlí,

strážným andělem místo nich se staň,

na malý čas , jen na chvíli