Nekras se ke vsi kloní

Nekras se ke vsi kloní,
kde v lese zurčí pramen
neslyším, jak zvony zvoní
tady puknul by snad kámen

Navždy s Bedřichovem spjatý
tak pevně, jako slunce a den
na zahradě u naší chaty
zase prožiju moc hezký sen

Mám slova plná medu
vždy, když Bedřichov zřím
líbezně o něm psát svedu
stal se pro mne totiž vším

Nekras se od vsi zdvíhá
okolo bedřichovské hájovny
ve které čas ušima stříhá
Bedřichov, toť kraj čarovný