Ticho mezi námi,
kterému nerozumím,
přece ho chápu.
Neumím,
nebo možná nechci narušit.
Rozléhá se na míle daleko,
trápí mě,
i těší.
Pátrám po něm,
ale též mu unikám.
Chvíli Tě v něm mám,
pak ztrácím.
Ale když říkáš,
že v něm jsi,
ve stejný moment,
kdy v něm jsem i já,
tak cítím,
že jsme.
Ticho je inspirující, u tvého díla navíc lze dosadit i nejen bytoST, ale i jakési univerzum, a to je mi na tvých řádcích sympatické.
09.04.2022 21:44:51 | Vivien