Potácím se
Od svitu do mrku
Z bláta do louže
Od čerta k ďáblu
Kloužu a tančím a kolébám se
Dokud zády nenarazím
Na zrcadlo z Erisedu
Za zrcadlem bloumá
Přízrak mojí touhy
Napřahuji ruku, ale narážím jí
Na tvrdou a neprostupnou bariéru
Reality
Čím blíž přízrak je
Tím víc se rozplývá
Čím víc se vzdaluje
Tím mocněji planu
Vídám ho jen občas, ale
Záblesky letmých pohledů
Vytváří z jisker požáry
Které ve chvílích samoty
Zachvacují krajinu mého srdce
I když se jeho odraz dávno vytratil
Protože věřím, že se jednou setkáme
Na opačné straně zrcadla
A věřím, že někdy příště
Už to nebudou jen pohledy
Čím mě uchvátí