Luna bez křídel

Nad tmavým jezerem nebe
vyletěla luna
jak bílá labuť
s uříznutými křídly
smrt nemilosrdně škrtá
v objemné knize života
slovo za slovem
jméno za jménem

obloha povlékla sivé cíchy
z kterých crčí déšť
jenž jako zloděj
bez ohlášení
vtrhne do lidských obydlí
když se po okraj naplní
žíznivá koryta potoků
a než se kdo naděje
s lupem mizí v polích

Zvony zbaběle zvoní za zády
když doprovázejí
nebožtíka na dalekou cestu
do neznáma
Jsi věrná,
jak pohřební kůň,
jenž černý kočár s rakví
za sebou táhne