Vkradl jsem se mezi slova
skulinkou v napjatém řádku,
pomezí hluboké mezi nimi,
neb čtu jednou a pak znova.
Pátraje prstem po významu,
příboje větru utichají před prahem,
kouzelná hůlka nocí mávne,
víčka padnou, pro obyčeje prapradávné.
Na ránu chvíle klidně leží,
jako mraky na nebi,
maliny výše tam na pobřeží.