Anotace: ...
Smím?
Než mi tě vezme půlměsíc,
než mysl usne pod víčky,
než zhasne záře vonných svíc,
mám jedno přání...maličký.
Polož mi hlavu do klína,
do dlaní sevři moji dlaň,
nechám tě tiše usínat,
nebudu tou, co velí vstaň.
Budu ti hvězdnou oblohou,
kterou ti ve snách rozzářím,
do vlasů šeptat, houpy hou,
hladit tě, líbat...nevím, smím?
Položit hlavu do klína,
vnímat jak večer usíná,
jak jistě sama víš,
objímat i hladit smíš...
Krásné, Dreamy, ráda jsem četla, měj krásný víkend :)
13.01.2023 22:52:31 | Emily Říhová
Až mi do náruče..ulehla ta mateřská obejmutí..jsou už obě dospělý a bydlí pryč.
Moc pěkná a věřím..že smíš**;)
15.11.2022 08:01:11 | jenommarie
Něžnění... v krásném vyznění.* Cítit doteky pod kůží a chvění do kostí. A pod zavřenými víčky sní si panenky, v pyžamkách z hedvábí.
11.11.2022 00:56:24 | šerý
Hezká báseň, žádná navoněná slova, jen přirozené vyjádření pocitu. Láska k blízkým je v básni zřejmá. Lyrická poezie, kde slova se opírají jako ptáci o vzduch, je ti blízká.
Opět jedna, z těch tvých, plná mile hřejivých veršů, které rozechvívají, jak dech plamen svíčky, nejen dětské sny.
10.11.2022 11:18:07 | blues