Anotace: Je těžké být nemilován, někdy je však těžké být i milován. (odpověď na Já píši Vám)
Váš dopis je tak milý
Vy krásná a tak mladá
Já nade vše si cením
Že máte mě tak ráda
Já mám vás velmi rád
A lásky té si cením
Nemohu vás však milovat
Ač milé mi to není
Vy mladou láskou hoříte
Mé srdce už je staré
Už tolik lásek prožilo
Je láskou okoralé
Já mám vás velmi rád
Láska to však není
Ačkoli bych stokrát chtěl
Sotva něco změním
Já mám vás velmi rád
A duše má mě bolí
Však přijmout vaši lásku
Mi srdce nedovolí
Mám vás velmi rád
A nechtěl bych vás ztratit
A mrzí mě, že musíte
Za vaši lásku platit.
Vzácný dar je Láska
Já v duši smutek mám
Že vám byl darován
Však nebyl dopřán nám
-) Vskutku mě hned na začátku napadl Oněgin-)) Prima
30.12.2022 22:30:06 | Pech
Ano. Byla jsem Oněginem, když jsem to psala. Nic proti Tatianě, ale se mnou hýbá jeho osud.
30.12.2022 22:38:27 | kozorožka
Děkuji. Byla jsem Oněginem, když jsem to psala. Tolik, že se mi až chtělo brečet. Je v tom samozřejmě i kus mě. V mém věku snad každý poznal sílu i bolest lásky.
17.11.2022 13:57:45 | kozorožka
Zaujalo mě
Vyhlíží to jako scénář
A tak blahopřeji k láskám bez hranic
17.11.2022 13:15:12 | kudlankaW
Děkuji všem. Láska je pro mě dar shůry, a proto také utrpení, když je dán jen jednomu. A jak je to časté, že. Kdo to nezažil. A utrpení je to pro oba, pro milujícího jistě větší. Když jsem to psala, myslela jsem na postavu Oněgina, která ve mě vyvolává skutečný soucit. Určitě i Puškin to tak cítil, píše o něm s láskou. Jeho utrpení bylo dvojité, utrpení míjení (asi i Tatiany, ale ona nebyla sama a taky nikoho mezitím nezastřelila :-)).
Mně se zdá jasné, proč to tak dopadlo. Když se poprvé potkal s Tatianou, byl to měšťan "unavený z lásky" a ona naivní děvče. Těžko se mohly jejich duše potkat, byly jinak naladěny. Když ji pak potkal v Petrohradu, byla městskou dámou a on městským gentlemanem. Jejich duše se potkat mohly, ale jejich životy už ne. Jedině za velkou cenu, kterou Tatiana nechtěla podstoupit. Nejde o to "co kdo udělal špatně", ale o sílu osudu. A kdo se někdy nepotkal se silou osudu.
16.11.2022 18:16:05 | kozorožka
Láska je to Nejcennější co v tomto zhmotnělém světě existuje, bez ní by to tady bylo utrpení.:-)
16.11.2022 16:13:08 | Jeněcovevzduchukrásného
láska je skutečně ten největší dar
16.11.2022 10:50:58 | mkuchař
Oslovilo mne.
Hranice srdce
když mezi věkové srdeční vzplanutí
..LÁSKA
má velký dar
když jí oba přijímají..
pokud je věk u obou ..že ten mladší partner je už staršího věku a ten starší partner je zkrátka starší..myslím že to může fungovat
protože se jedná o vyspělost duše
a co nám druhý dává *
A může nám dát mnoho.
Jen zde se obávám..že je tato žena až příliš mladá a jeho životní nadhled..ji pohladil s bolestí v srdci..odmítá a vysvětluje..že slovo spolu** může být jen v přátelském duchu..
dát i přátelství..je velká opora.
Tys to tak krásně zachytila.
Je to o tom přijímání
pochopení
být vděční **
Ach i ty rány se musíme naučit přijmout a vytáhnout si...co nebolí a poponese nás k nadhledu života:)
16.11.2022 10:08:31 | jenommarie
Ano. A není v naší moci. Přichází a odchází, jak se jí zachce. Je to tajemství. Krásné i bolestivé. Říká se, že není lásky bez bolesti a já s tím souhlasím.
15.11.2022 20:36:52 | kozorožka