Tajemství noci mrazivé

Palouky zakryl soumrak stinný,
hedvábný snížek z nebes slétával,
koruny stromů tiše přikrýval,
přioděl božské lesa klíny.

Moci se ujal vánek mrazivý,
chvějivě hýčkal ouvoz krásný,
mileně sváděl vršík spásný,
pod krovy stromů sličně vlnivý.

Stříbřitá lůna jasnobledá,
milenka noci tajukrásne
klesala v mračna temně šedá,
vítala hvězdy jižní jasné.

Rybníček malý ledem spjatý,
objímal luzni zmrzlé mokřady,
slovutné rajské zimní poklady,
obestřel údol bažinatý,
skolený dechem vlahých chladných dní,
vyhlížel mírný povan východní.