Až dnes půjdu spát,
propadnu se před usnutím do své fantazie
a poletím s větrem do království duhy,
tam kde obláčky se potkávají,
blesk s bleskem objímá,
do království, kde slunce s měsícem pobývá,
kde kvetou stromy po celý rok a plody rodí,
kde lvi a laně spolu chodí,
kde mír ve své duši najdu,
vstupujíc do svých snů...
Moc hezké, snové...ta fantazie...:0))... Já osobně sny nemám...spím krátce, hluboce a "rychle" ( jak říkával syn:0)...).
16.04.2023 21:17:37 | čertííík
lvi a laně spolu, panebože, kde to je? Chtěl bych to viděl, ale není to proti přírodě? Vím, v krajině snů se dá cokoliv, jsou nějaký hranice? .)
16.04.2023 18:49:25 | Constantine
vzhledem k tomu, co se mnohdy zdá mě si myslím, že hranice snů nejsou a je jedno, jakou oblast si představíš, nádherné krajiny, létání nad nimi, sněžné pláně, lesy plné zvěře, šplhání na hory, kouzlení, ježdění na koni, nebo jsem neviditelná, toulám se městy co neznám, s lidma, co nevím kdo jsou, toulám se vesmírem, slyším a vidím moře, krásy květin a tak dále, a tak dále a všechno to má nádherné barvy. prostě snová zem jen ty hadi se mi nelíbí :o)
16.04.2023 20:44:40 | Aramgad
Pokud jde o místa a bytosti, co neznáme, pak je nasnadě otázka: co to je a jak je to možný, když se nám do snů prý údajně promítá jen minulost a to, co známe .)
16.04.2023 20:53:54 | Constantine
to je to co mě vždy zajímalo. O jaká místa a bytosti jde, odkud jsou a jsou z našeho světa? jde o životy které jsme prožili mimo tuto "realitu"? ve snech je někdy cítit vůně něčeho neznámého , květy a příroda která nemá nic společné z touto planetou, zajímavé že v každém vstupu ve snu nemám nikdy svou podobu ale vím že jsem to já s naprostou jistotou...ale pak je tu další otázka co je jistota a co vidíme ve snech, co je vlastně realita a proč některé sny se plní a dokážou zachránit i varovat před nebezpečím. Kam až sahají hranice snů, jsou opravdu neomezené a co je vlastně definice neomezeného. Kde je začátek a konec? Jsme vlastně na mnoha úrovních v různých liniích prolínajících se na určitém bodě kde se spojí a vytvoří určitý úsek propojení se sami se sebou i varování před nebezpečím? nevíme ani jak funguje mozek natož celý velký organizmus planety,živé planety. Často je planeta strukturou lidského těla, určité hory, místa, stromy apod. jakoby spojovali a tvořili i celek lidského těla, jednotu z které jsme vzešli...ale to jsou jen stálé dohady a nevíme nic pořád jen se domníváme že tomu nějak rozumíme a vysvětlujem si to abychom se utěšili...pravda však může být naprosto odlišná , i nestravitelná...jako nicota co je plná všeho.)
16.04.2023 22:02:57 | xoxoxo
a já se ti snažím dlouhou dobu vysvětit, že jsme jen teď a nikde jinde, to ostatní je vědecký nesmysl .) Jde o to, jak si to každý přebere a čemu chce věřit. Někteří to ví, jak co funguje, ale ti ostatní je neposlouchají nebo je to drženo v tajnosti, či záměrně překrouceno systémem :) tedy, každý je sám za sebe a to filozofování nemá cenu, když člověk pro to nic neudělá. Nemá tu vášeň, odhodlání a touhu to změnit nebo na to přijít .)
16.04.2023 22:18:04 | Constantine
říkáš někteří ví jak co funguje...to je zavádějící...co když i oni žijí v nějaké mylné představě že pochopili a přitom může být vše jinak i ve stavu tady a teď. Vysvětli mi sny co se plní a schopnosti co se najednou u někoho objeví.Píšeš nemá cenu nějaké filozofování...o to mi nikdy nešlo, jen chci pochopit kdo a odkud jsme a proč sny jsou někdy tak reálné...jak u snů chceš vysvětlit stav tady a teď , když je to sen? kdo jsem v tom snu a proč jsem stále žena? jaký je stav pro tady a teď pro člověka s amnézií nebo autistu, jaký je stav pro člověka co je naprosto dezorientovaný . Zajímá mě spíš kdo nás stvořil a proč. Ve stavu tady a teď na to odpověď nedostanem.
16.04.2023 22:30:45 | xoxoxo
chceš to vysvětlit, to je jednoduší cesta a nic ti to nedá, ne? Stejně neuvěříš nebo nebudeš to chtít pochopit tak, jak už jsem to zkoušel xkrát .) Udělej si čas a zkus na to přijít sama - o tom to je .)
Kdo má poruchu nebo je nemocný, tak je to těžký, smutný příběh a k tomu je potřeba se stavět jinak. Pro zdravého člověka to není tak těžké, stačí se jen zastavit a pozorovat, časem přijdou zázraky uvědomění .)
16.04.2023 22:35:21 | Constantine
nezapomeň ale že zázraky přichází i pro nemocné,jak to vysvětlíš spontální uzdravení,hm? Nevěřím že nemocní jsou odstřihnutí,sice neví co je tady a teď v těžkém stavu, ale mají něco co máme všichni, vůli žít, jak je možné že někdo se uzdraví z nevyléčitelné nemoci, jak je možné že chodící muž s přerušenou páteří chodí i přes diagnozu navždy ochrnutý apod. stavy tady a teď existují to nepopírám ale ne vždy musí být právě tím za co je považujem, vím teď zním jak naprostej ignorant a blb, jen už mě nebaví jak někdo dělá jak ví co a jak funguje ale vlastně jak si ověřím pravdu svého přesvědčení když vše je jen možná iluze mozku a vnímání...ty vnímáš svět od dětství jinak, chápu že se ti něco otevřelo a z té pozice najednou víš jak co asi funguje, jak už jsem ti tenkrát řekla, i to může být jeden z programů co může být pro tebe pravdou tvého vidění světa ale druhý se stejným vhledem ho vnímá zase jinak...jak fungují toky energií to je zajímavé v celestýnském proroctví, jde o napojení na zdroj ale kdo je zdroj, to mě vždy zajímalo...ptám se tě , tady a teď je cesta ke zdroji, k tvůrci všeho? tady a teď mi dá odpověď kdo a odkud jsem? jsme zdroj silné energie a dokážem tak moc ,přesto umíráme zdevastovaní a stejně hloupí ...ne jak děti, ty ví do určitého věku ...ale zase jen dohady?
16.04.2023 22:49:43 | xoxoxo
Pokud je cesta k nám, je cesta i tam .) Lidé jsou smrtelní tak, jak to známe proto, že jsou takoví jací jsou a jaký systém nás vysává .)
Já jsem já a ty jsi ty a jiný je zase svým způsobem jiný, leč stejný .) každému tam vede stejná cesta s různými zastávkami .)
A myšlením na planetu, či nějaký vesmír s kuličkami, tak s tímto to rozhodně nenajdeš .) drž se při zemi
16.04.2023 22:52:53 | Constantine
držet se při zemi řekni snům co se plní byť jsou sebešílenější někdy. Držet se při zemi tak nepoznáš výšiny a možné schopnosti překonávat hranice. Kdybych se držela při zemi nebudu mít už ani chuť malovat nebo psát, držet se při zemi vytváří právě ty mantinely lágrů co pro nás připravují milej constantine...pokud vím ten se při zemi nedržel,naopak.) jsem střelec, řekni mu ať se drží při zemi:D
16.04.2023 23:00:54 | xoxoxo
To mluví ego a pýcha. Skromnost a ticho je lepší start k výšinám duchovním .) taky upozorňuji na to, co umění představuje a kde se bere, zda to není jen náplast na neduhy v sobě nebo slepá ulička .) ale vezmi si to, co chceš .) temperament a vášeň je dobrý, ale vocaď pocaď .)
16.04.2023 23:03:47 | Constantine
tímto to ukončíme...nic padám k bouřlivejm výšinám, jiná nebudu a to muže přitahuje:D
16.04.2023 23:05:56 | xoxoxo
ok, když myslíš a myslíš .)
16.04.2023 23:06:41 | Constantine
kdo ví co je víc reálnější jestli sny nebo stav probuzení i když neustále většina z nás spí. To hezky vyjadřuje tu pasáž setkání Morfeus a Neo .) kde je ta hranice, někdy ve snech prožijem víc než za celej "život" je to stav skutečnosti které se bojíme i po ní vlastně toužíme ? co je život a co je smrt, jen prolínání a nakonec neustálej koloběh věčnosti? ,) nic čau
16.04.2023 11:57:52 | xoxoxo
to je fakt, i když se mi i stal opak, toulala jsem se po jakém si městě ve snu a pak jsem se po letech dostala do města, kde byly přesně ty ulice a místa. Pomohlo mi to se neztratit :o) protože jsem si najednou uvědomila, sakryš, tady to znám i když jsem tam byla poprve a bohužel i naposledy. :o)
16.04.2023 20:48:28 | Aramgad
to taky znám, říká se tomu deja vu... jednou jsem ve snu viděla studnu u nějakého hradu,cestovala jsem tam v nějaké ochranné bublině a viděla se tam jak padám přes okraj, respektive mě tam někdo strčil.Tvář byla v mlze, nevím o koho se jednalo ale pak,bublina praskla ,bylo podivné ticho,děsivé...zajímavé však bylo že jsem neměla strach. Viděla jsem se na dně studny,byla jsem tak klidná bez bolesti...jen klid. Pak asi za rok jsem byla na hradě Houska a ta kašna nebo studna i okolí mi bylo nějak známé, věděla jsem kde jít jako bych tam už byla, ale bylo to poprve. Protože jsem se tam u studny zdržela, vyjeli jsme později a to bylo dobře, asi hodinu před náma spadl na lesní silnic strom a mi bychom tudy projížděli. Zajímavé že jsem i věděla že za hradem je ukrytá v křoví malá loďka ta ve snu nefigurovala ale já to nějak věděla jako bych tam už kdysi byla. Ale na reinkarnační regresi bych nikdy nešla, kdo ví kam a co se na nás napojuje. Nic vlastně nevíme, ani zlomek z toho co přináší sny ...realita versus fikce? jediný most ke skutečnosti nebo fata morgána ...program jako na disku? kdo nás vytvořil kdo byl architekt všeho a kam se poděli naše schopnosti, které se najednou u někoho zčistajasna objeví po nějaké nehodě nebo amnézii...velkém stresu nebo bolesti? kdo vlastně jsme a odkud nám mohou říct právě sny, pokud najdem klíč k zámku.
16.04.2023 21:48:08 | xoxoxo