Anotace: Netvrdím že se tímto vracím. Ani že se mi po tomhle stýskalo. Ale možná jo.
Stojím na jevišti,
poslední replika, končí věta,
ozývá se potlesk a tečou slzy.
Představení skončilo,
repríza se konat nebude.
Opona zakryla štěstí,
kterému byl pilířem někdo,
na koho v mých myšlenkách,
pomalu padá prach.
Nikomu nedovolím ho rozfoukat.
Kráčím cestou z divadla,
čím dál míň se ohlížím,
přesto nikam nespěchám,
prožitek líčím měkkými slovy,
jak zrádné je opouštění...
Poslední sloka je ve významech nějak rozdrolená a myšlenkový děj je podávaný náhle jaksi nervozněji. Narušil se tím jinak čtivý ukázněný projev. Téma je asi ve skutečnosti hlubší a "měkká slova" na něj zatím nestačí.
18.06.2023 22:50:20 | Karel Koryntka
Děkuji za zpětnou vazbu. Máte pravdu, v poslední sloce mě opravdu přepadla nervozita. Není snadné si ten závěr připustit. "Měkkými slovy" nemíním žádná z předcházejících slov básně, ale jakési řeči, které jsem ve spojitosti s touto "divadelní hrou" řekla jindy.
18.06.2023 22:59:43 | girasole