Léta mi vzala, co chtěl jsem dát.
Veškeré trumfy, jež chtěl jsem hrát.
Nic se dál nedaří, ty nechceš se smát..
Kéž by jsi věděla, jak měl jsem tě rád.
Co dělat dál, když žiju teď v patu?
Král drží pozici, jsem chycen v matu.
Nemožno riskovat, byť setrvám tu,
ač znám již výsledek a osud nezmatu.
Vždyť kdo se vzdá? poražen radši!
Ač výhra není, smrt něco značí.
Chtěl bych se smát, však je to k pláči.
Jsem zloděj hloupý, co pancíř dál páčí.
Odpusť mi navždycky, cos všanc dala nám.
Nevím proč v obdiv jsem dal prázdný rám.
Nejspíš jsem umíral, že umírám sám.
Odpusť mi drahá, co chceš ti rád dám.