Poděkoval jsi a šel.
Příště ani nepřicházej.
Vem to oklikou,
už tě nechci vidět.
Nechci slyšet svoje
srdce šíleně tlouct,
plakat a naříkat ,
že nejsi se mnou.
Rozhodl ses a nechal
své jméno odvát větrem,
s jarními kvítky a pylem,
zpět do tvého příběhu.
Jeden druhého nechceme,
ani nepotřebujeme, že
se až divím, co jsme
to tehdy na sebe hráli.
Zdálo se mi, že jsme
našli tajemství lásky,
tak mylná domněnka.
Napsali jsme muzikál.
Teď už zpívám jiným,
snažím se najít publikum,
které by naslouchalo,
srdce se shodným rytmem.
Opatruj se.