Ještě nespím
Ještě nespím
Jsem poslední,
jejíž unavená víčka,
ještě nezaslala duši
do říše snů.
S očima dokořán,
bdím skoro jako
bych zapomněla
slasti spánku.
Kdosi roztrhnul,
můj sladký sen,
o pravé lásce,
co hory přenáší.
Beze snění
spát neumím,
jinak než těžko
a velmi krátce.
Dobrou noc,
šeptám do nicoty,
protkané nitkami
budoucího snu.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ještěrko Vám se bez lásky nedobře žije, jelikož z toho odečítáte takové to bytostné dívčí sebepotvrzení? Já si to neumím představit, ale je psáno že "hlavou ženy je muž"... Nebo také Eva slyšela "budeš po něm dychtit, ale on ti bude vládnout..." To jsou zaklínadla při kterých téměř slyšíme hromobití. Život člověka, i ženy zůstává těžký, jakkoliv všechno ostatní je snadné. Jako autorka si můžete zamilovat každý stav, pro poezii je samota (i nuda) stejně dobrá, může být i strhující podobně jako divoká známost.
Třetí sloka je samostatně hezká, resp celá básnička mluví opravdově, bez přikrášlení s unavenou upřímností, takže čtenář by reagoval skoro přímo "ukažte kde je ta paní já ji pozvu na zmrzlinu" nebo tak..
15.07.2023 23:42:14 | Ezop
Nepotřebuji bytostné dívčí potvrzení, myslím že si stojím dobře tak jak jsem. Spíš jde o to že lásku prožívám vážně hezky. Čímž netvrdím že vážně hezky neprožívám i samotu nebo jiné stavy, spíš jen to že mi je láska snad tak nějak víc blízká.
Jen škoda že reakce čtenáře kterou jste popsal zůstává jen v teorii.
16.07.2023 14:29:03 | girasole
Dobrou noc!
15.07.2023 00:48:32 | Žluťák