Kaštanové oči

Štěpánka nejedno mužné srdce mate,
když horké kaštany v očích pukají
lásko chci hladit tvé vlasy zlaté
když mi pohledem koutky cukají

Příliš krátce Tě znám Štěpi
však přesto siluetu tvou zřím,
jen z půvabu tváře jsem slepý
a hned stala ses pro mne vším

V kaštanové áleji, jež se klene
pod klenbou tvých dlouhých řas
málokdo si na tvé oči vzpomene,
ač skrývají plno medových krás

Ve tvých očích kaštany zrají
však s podzimem žádný nespadne
ať v prosinci nebo slunném máji
květ naší lásky nikdy nezvadne