Anotace: ...
Někdy
Vzpomenu si,…
s rukou v klíně,
nezáleží na hodině.
Jestli svítá, noc se plazí,
síla vášně, na tu vsázím.
Vzpomenu si,…
ústa pálí,
možná někdy, někde v dáli,
propadáš se v stejné chtění
v moci chtíče, s trochou snění.
Vzpomenu si,…
rozdýchávám
teď a tady sebe dávám.
Rozpíjím se do tvých přání,
přes den, nocí, za svítání.
Nádherný vzpomínky s rukou v klíně. Že by tohle bylo to klínové písmo, o kterém jsme se kdysi učili...? :)
A ty sloky, když tak na ně koukám, mají krásně ženské tvary.
Jinak - míval jsem období, kdy by se tato báseň místo "Někdy" měla nazývat "Stále"...
Přeji příjemný den, Dreamy.
13.09.2023 06:20:05 | Koala
Uvěříš mi, že teď je mám taky poblíž a mám v nich jen hrnek s vonící kávou? :)
Bývaly časy, kdy jsem ještě netušila, na co všechno ty ruce mám a taky to nebylo špatné. Hezké ráno :)
13.09.2023 06:33:28 | Dreamy
Když dálky víc než voní,
když jiskří jako dotek,
ona sní o něm, on o ní… … …
Až každý slastně dotek.
13.09.2023 00:58:54 | Špáďa
Má rytmus tohle vzpomínání, někdy rozdýchává pán a někdy paní :-)
12.09.2023 13:23:21 | básněnka
Současně...to by byly ty správné rytmy...ráda tě u "sebe" vidím, Ivi. Hezké dny...:)
12.09.2023 15:55:24 | Dreamy
Krásná, jako sen!:)
12.09.2023 13:10:42 | Žluťák