Skleněnka

 

Jak smutné

že si ji nikdo dříve nevšiml

takové krasavice

Jak dlouho byla asi opuštěná

a bez doteku teplé dlaně

že se zatoulala

i to se stane

různé jsou osudy

možná i oči uplakané

Krčila se na kraji cesty

v parku

skrytá pod kloboukem

z papírového pohárku

Vzal jsem ji do ruky

pohladil

polaskal

vdechl ji znovu život

Celá se rozzářila

naproti slunci bylo vidět

jak v ní tančí

přenádherná víla

 

      ***

"co to máš?"

asi čtyřletá holčička

se mě ptala

kde se vzala 

nevím

"to je skleněnka

a v ní kouzelná víla"

pravím

Její obličej se rozzářil

vzala ji do dlaní

usmála se

a povídá

"panenka"

ukazujíc prstíkem na ni

"ne panenka

ale kouzelná víla"

vysvětluji

Chviličku zapřemýšlí

skleněnku sevře v pěsti 

vyhrkne

"princezna"

a běží za maminkou...

 

      ***

ucítil jsem

jak zavonělo v parku

štěstí