Trocha souznění

Trocha souznění,

Oči, jež se potkávají ve společné náruči,

Láska, která vzniká,

A nikdy nezaniká.

 

Trocha vášně,

Hebkost tvého těla,

Mnoho polibků,

Které jsi tak chtěla.

 

Dotek, který tě tak vzrušuje,

Něžnost, která tě uklidňuje,

Láska, která tě nadlehčuje,

A pocit bezpečí, který tě naplňuje.

 

Řekni, proč se tak bráníš,

Poddej se tomu pocitu,

Který tě naplňuje,

a ukazuje ti cestu.

 

Chápeš již má slova,

Která uslyšíš vždy a znova,

Chápeš svou podstatu,

A svůj život samý,

Který může být krásný…?

 

Jsi usměvavá a povahově silná,

Slyšet tato slova,

Jsi statečná a dobrotivá,

A stále čekáš na zázrak.

 

Sny krásné a vzrušivé,

Kdy statečně se bráníš,

Ale přitom neubráníš,

Před tím, co lásku nabízí.

 

Ty, jež skryta hledíš mi v tvář,

Polibkem mě krášlíš,

Úsměv mi dáváš,

A ke mně ladíš.

 

Přímý pohled do dvou duší, které se utápějí v ratolesti štěstí,

Obyčejné setkání, které se mění v něco, co může být na celý život,

Jen my dva, ve společném obětí, které se mění v cosi, v co ani samo štěstí nedoufalo,

V osud, který jen tak mávne rukou a řekne si: "Oni dva my utekli mezi prsty, ale přeju jim to",

V osud, který to od nás nechce vrátit a neřekne: "Vezmu jim to",

V život, který vrásky přidává a moc štěstí nepřináší, ale nám přeje,

Ale přitom se bojí, že až moc si rozumíme,

V Lásku, která by mohla nastat a ráda jen tak nepřichází,

Brání se zuby nehty, že by mohla přijít, protože ráda hází klacky pod nohy,

Ale ten okamžik tu je a my dva si ho nenecháme vzít…