Odvrácená strana měsíce

Podívej se na mne
vždyť jsi jako
odvrácená strana měsíce
když ti nevidím do tváře
a do močálů modrých očí
léto je vždy tak krátké
jako ta sukně džínová
kterou skoro nenosíš
leda na vycházku k řece
nebo při návštěvě nevěstince

Vždy v listopadovém šeru
březový háj lemující silnici
končí u bílých bran mlhy
z nichž vychází chlad a splín
ve starém obnošeném plášti
jež byl plný záplat a děr
zatímco tebe hřeje nový zimník ode mě pamatuješ?

Koupil jsem ho
od vietnamské trhovkyně
loni o Vánocích
během kterých měsíc bledne
jak tvář klauna
a ty ses bála
že se nedožije rána
jako abstinent po dlouhém flámu
s pořádnou kocovinou