Anotace: Básnířce blíže neurčené, (jméno to skrýš v mém nitru má), patří ty sloky okouzlené, když duše má je zmámena.
Střípků slov poeta si cení,
Tys živel, žena jak má být,
těžké je skrýt své okouzlení,
jak lhostejný lze k tomu být?
Surfuji na vlnách Tvých slůvek,
krásně je mi, až k zbláznění,
jsou to udičky bez olůvek,
Tys moje sladké mámení...
Stvořena zdáš se z mořské pěny,
života tolik v sobě máš,
člověk je hned jak vyměněný,
dík, že se mi tak krásně zdáš...
Tak se řadim do fronty komentářů obdivovatelek pode mnou, že skutečně okouzlující text.
04.01.2024 23:32:05 | Vivien
Děkuji, Vivi! Když to takhle půjde dál, asi si vás rozvinu hezky do rojnice...
:-D
Nu, mám toho tu víc...
05.01.2024 00:08:42 | Kozoroh 1
Mirečku, sice nevim jistě komu tohle vyznání, ale je to tak krásný, že si to s dovolením ukládám:-)*
31.12.2023 02:55:19 | cappuccinogirl
Tak je to už starší kousek, co mám jinde v deníčku. Některé věci ani nikdo nečetl, jiné jsem si zahesloval a schoval pro strejčka Příhodu. Takže to ber jako básnickou licenci nebo si to i přivlastni. Je to prostě taková fantazie, i když pár šikovných básnířek jsem už taky poznal, ale jen jich mělo fotky. Já taky mám zrovna tam jen obrázek mourovatého kocourka.
https://photos.app.goo.gl/DdqqsnrLCgk4hPuX8
https://photos.app.goo.gl/irRrhZUtQZWeKPP39
31.12.2023 03:24:39 | Kozoroh 1