Smutek
Jak vyjádřit to slovo mám
stále jej slyším, vídávám
To slovo plné hořkosti,
stesku a touhy po dávné něžnosti
Je ve mně
a ve mně rozkvétá
Dál mučí svou touhou
z léta do léta
Vzdouvá se a valí slzy do očí
Smutek, smutek co nikdy neskončí
Jen s nocí odchází,
když člověk spí,
to pak do nesnází
jen nerad se probouzí.
To smutku uniká
a chvilku jen malou
než budík zapípá
mám pocit, že smutek nebyl,
že štěstím přetékám.